Vzdělanost jako živý dialog s minulostí - vše, co musíte vědět, chcete-li rozumět přítomnosti

3,5*
V této knize je spousta informací, to bezpochyby. Podtitulek “jako živý dialog s minulostí, vše co musíte vědět abyste rozuměli přítomnosti” si tam dali čeští vydavatelé z nějakého neznámého důvodu. Spíš tam měli dát “základy klasického humanitního vzdelani pro nadšence.”

I to ale má pár chyb - autor občas i tak mluví o literatuře nebo historii tak jakoby čtenář uz věděl o co jde, čili čtenáře neznalého moc nevzdělá. Také se nedá říct že by vždy sděloval nestranná fakta (ano, chápu že nemáte rád psychoanalýzu). Kromě získaných vědomostí z literatury, historie a filozofie ale také kniha obsahuje poněkud úsměvné tipy jak z první republiky jak komunikovat s jednotlivými národy nebo že pokud přiznáte, že víte, co běží v televizi (kterou pan Schwanitz také velmi nemá rád) a ne přínos Goetheho k německé morfologii, právě jste provedli velké společenské faux pas a už nikdy nebudete působit jako vzdělanci. Plus sice chválihodně mluví o ženách a jejich důležitosti pro společnost, ale “genderová nerovnost už neexistuje” “toto mají spíše vědět ženy a toto muži” a “kdo chce kultivovat svůj vkus měl by se místo válení na pláži vydat do Florencie, neboť ženy namalované Raffaelem a Tizianem jsou rozhodně krásnější než polonahá děvčata z Horní Dolní.”

Plus technika, medicína atd. nejsou podle výčtu informací pro rozvoj lidu nijak zásadně důležité.

Knize a autorovi tedy nelze upřít určitou míru snobství a často to celé působí jako nostalgický postesk autora po něčem co ani sám nezažil, ale moc by rád.

Pro informace fajn, ale pokud neplánujete cestovat časem do roku 1935, neberte si k srdci autorův náhled na svět.