Bál šílených žen

Románový debut francouzské spisovatelky, odehrávající se jak ve vysokých, tak i spodních patrech pařížské společnosti na sklonku devatenáctého století. Děj románu je umístěn do pařížské nemocnice Salpetriere, kde nepochybně vznikaly počátky neurologické vědy. Na druhé straně tu ovšem byl každoročně pořádán morbidní ples, jehož účastnicemi se staly samotné, ponejvíce duševně nemocné pacientky, které v tomto ústavu byly hospitalizovány. V románu zaujímá přední místo Jean-Martin Charcot, jeden z hlavních, nicméně povahově rozporuplných lékařů, jenž se proslavil jako velký přívrženec hypnózy, kterou při léčbě často využíval. V přímém protikladu proti tomuto vědci, kariéristovi i intrikánovi, okázale vystupujícím na veřejnosti, jsou vykresleny ženské postavy, jež vedle skutečně nemocných pacientek představují oběti systému, společnosti i falešné morálky. Protože někdy se provinily pouze svým samostatným názorem, hrdostí a nepoddajností. I to ovšem byly vlastnosti, které tehdejší doba u žen netolerovala, a proto za ně musely tvrdě zaplatit.